Oficiální stránkyMarkvarticeokres Jičín

Hřmenín

I když místo dnešního Hřmenína bylo osídleno již v mladší době kamenné, o čemž svědčí nálezy kolem potoka protékajícího Hřmenínem, na poli za bývalým statkem č.p. 1 a pozůstatky opevnění ostrožného hradiště lidu popelnicových polí mezi údolím tohoto potoka a Važického potoka (dnes Libáňského), první písemná zmínka o vesnici Řmenín, později v roce 1910 přejmenované na Hřmenín se váže na historii starohradského panství.

Starohradské panství podle dochovaných materiálů získal do vlastnictví od řádů templářů někdy po roce 1233 Arnošt z Hostinné, který působil za vlády Jana Lucemburského, českého krále (1296 – 1346) jako purkrabí v Kladsku. V této službě pravděpodobně zbohatl a získal do svého majetku postupně statky Starou, Vizemburk, Hostinnou a Pardubice, které různě kupoval a prodával. V roce 1340 nechal sepsat svůj testament, v němž tvrz Starou s městem Libání a vesnicemi Starou (dnes Staré Hrady), Řmenínem, Važicemi a Sedlištěm určil jako vdovské sídlo pro svou manželku Adlétu, jinak řečenou Adličku.

Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 žilo na starohradském panství ve vesnici Hřmenín celkem 53 lidí starších jedenácti let. Jsou v něm uvedeni: Martin Stejskal, Václav Valenta, Jan Stuchlík, Jakub Lemberk, Tomáš Podlipský, Jiřík Michna, Václav Stránský, Ondřej Volejník, Kateřina Tichá, Kateřina Řeznice, Jiřík Košňák, Kateřina Valentová, Václav Vymlátil, Jiřík Mařan, Václav Vrba, Jiřík Čáslavský, Adam Slezák, Jiřík Tuhý, Jan Hlava, Havel Helbich a Jan Buršův. Celkem na starohradském panství v té době žilo 639 lidí starších 11 let.

Podle báchorky „O starohradském knížectví“ se říká, že název obce „Řmenín“ vznikl podle toho, že nad obcí v době kdy se nad krajem zamračilo, bily hromy a blesky křižovaly oblohu, bylo nejvíce slyšet hřmění, které bylo slyšet i na zámku. To byl důvod k tomu, aby obec na kopci, odkud nejvíce hřmělo, se pojmenovala.Tento název přetrvával a byl používán až do roku 1910, kdy byl změněn na dnešní Hřmenín.

Podle způsobu obživy, zde vždy převládalo zemědělství. Největšího růstu obce bylo zřejmě dosaženo v roce 1869, kde zde žilo celkem 358 osob a bylo zde 51 domů. Ještě v roce 1930 zde žilo více než 300 osob a bylo zde dokonce 66 domů. Po skončení války se však počet obyvatel stále zmenšoval a i počet zachovalých domů se snížil na 53, a to jen zásluhou chalupářů.

K zajímavostem patří, že ze Hřmenína pocházel středoškolský profesor, literární historik, překladatel z francouzštiny Josef Kopal ( * 25. 4. 1883 ve Hřmeníně, † 29. 12. 1966 v Praze), jehož syn Zdeněk ve svém zájmu o přírodní vědy nejvíce ovlivněn dědečkem z matčiny strany Josefem Lelkem (1860-1930), učitelem (přírodní vědy, literární historie) na měšťance v Jičíně, jehož kolegyní byla dcera Boženy Němcové Dora, se později stal nejvýznamnějším českým astronomem uplynulého století (Světově proslulý astronom prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc., který se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli a zemřel 23. června 1993 ve Velké Británii). Profesor Kopal publikoval během svého života na 400 vědeckých prací a 50 knih. V anketě českých astronomů na sklonku XX. stol. byl s velkou převahou označen za nejvýznamnějšího českého astronoma uplynulého století. IAU po něm pojmenovala planetku (2628) Kopal, kterou objevil S. J. Bus r. 1978 na observatoři Siding Spring v Austrálii a objev potvrdila E. F. Helinová na Mt. Palomaru r. 1979.

Datum vložení: 17. 3. 2020 10:47
Datum poslední aktualizace: 14. 5. 2020 13:29
Autor: Správce Webu

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Mobilní rozhlas

Mobilní rozhlas

Počasí

Počasí dnes:

23. 9. 2020

polojasno

Bude skoro jasno až polojasno. Denní teploty 22 až 26°C. Noční teploty 13 až 9°C.

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností