telefon
e-mail
kancelář 493 577 117
starostka 724 180 461
voda 732 580 028
urad@markvarticejc.cz
Markvartice
Spařence
Mrkvojedy
Skuřina
Peklo
Rakov
Leština
Hřmenín
Příchvoj
Netolice
U silnice směrem k Zelenecké Lhotě, na rozcestí polní cesty k lesu, je zbytek Božích muk z r. 1843. Pomník byl v minulosti poničen vandaly a tak zůstal jen podstavec, obklopený čtyřmi lípami s podrostem barvínku.
Taneční sál tohoto hostince je vyzdoben obrazy s mytologickými náměty potulného malíře F. Charouska z první poloviny 20. století.
Asi 500 m od Markvartic vlevo od silnice k Rakovu je nad loukou slunečná stráňka, osázená starými ovocnými stromy. Je to krásné, klidné místo vhodné k odpočinku a rozjímání. Spolu s přilehlým lesíkem je oázou pro polní zvěř.
Kamenný kříž stojí na konci obce, zhotoven r. 1807.
Stojí uprostřed návsi a je dílem F. Hegera z 2. poloviny 18. stol.
Před osadou Mrkvojedy se nachází kaplička z r. 1893, autorem sošky je J. Stuchlík z Jičína. Tomuto místu se říká ,,U Matičky‘‘.
Odbočíme-li z hlavní silnice v obci doprava, dostanete se až ke kapličce. Byla postavena z příspěvků místních občanů r. 1900 a je zasvěcena Janu Křtitelovi. Obrazy namaloval pan Sucharda z Nové Paky.
JZ směrem, vlevo od Markvartic uprostřed polí, můžete odsud vidět dva pásy stromů, které udávají obrys lichoběžníku.
Historie kostela sv. Jiljí
Mariánský sloup u silnice v obci pochází z r. 1763.
Na počátku 18. století, současně se stavbou kostela, byly podél zdi vysázeny lípy. Když dožily, byly vysazeny ve stejném prostoru lípy jiné. Markvartické lípy patří k významným památným stromům v okrese a jako takové byly v roce 1996 zapsány do seznamu památek. Mohutná krásná lípa roste nedaleko odsud nad silnicí k Rakovu. Další letité stromy jsou v Rakově a ve Skuřině.
Po silnici k Dolnímu Bousovu kolem hostince ,,U Sparťana‘‘ se asi po 1 km dostanete do osady Spařence. Uprostřed osady, vlevo od silnice projdeme dolů k menšímu rybníku. Nad ním na skále můžeme vytušit zbytky valů tohoto malého hrádku nebo tvrziště.
Pískovcová Kalvárie v Rakově pochází z dílny kameníka Jana Zemana ze Žernova z r. 1804. Je doplněna krásnými vzrostlými lípami.
Na místním hřbitově je také umístěn pomník a společný hrob čtyř místních občanů, obětí tragédie posledních dnů války.
Odbočíme- li z hlavní silnice směrem do vsi, po pravé straně můžeme vidět pomník padlým 1. světové války, který dal zhotovit místní hasičský sbor u pana Ryby v Jičíně.
Západním směrem na konci vsi, pramení říčka Mrlina. Vtéká do místního rybníka a za vsí dále pokračuje lesnatým údolíčkem až do leštínských rybníků.
Markvartice s přilehlými obcemi se mohou pochlubit mnohými ukázkami lidového umění. Jsou to především roubené chalupy, stodoly a statky z počátku 19. století, nejznámější je dochovaný patrový dům s pavlačí v blízkosti kostela.
Asi 300 m jižně od telekomunikačního stožáru nad Hřmenínem, přes pole směrem na kopidlenský komín, naleznete na hranici katastru záhadné kameny s vytesanými znaky, připomínající slunce. Podle pověsti se zde stalo neštěstí. Možná však jde i o jinou záhadu. Každopádně je to odlehlé, magické místo s úžasným rozhledem do kraje. Na jaře 2009 zde byla vysazena lípa a odkryt třetí sluneční kámen.
Smírčí kříž u nového markvartického hřbitova patří mezi nejdéle známé kamenné památníky svého druhu. Jeho vyobrazení je již v prvním díle Ottova slovníku. Je dobře zachovaný, pravidelný se základnou do klínu, symetrickými rameny a neobvykle tvarovanou hlavou. Je označován za nejstarší známý kříž v Českém ráji, údajně zasvěcen Cyrilu a Metodějovi.
Na začátku osady stojí barokní pískovcový pomník – Kalvárie z r. 1807.
Stojí u kaple sv. Petra a Pavla na krásném kamenném soklu. Zhotovena r. 1807. Je jistě dílem kameníka z proslulé rodiny Zemanů.
Socha sv. Václava byla postavena přispěním občanů v r. 1898. Zhotovil ji sochař Alois Khun z Nové Paky. Nedaleko pod velkým kaštanem je také pramen potoka Javorky.
Sousoší Kalvárie za místním hřbitovem z r. 1763 z dílny turnovského sochaře a řezbáře Fr. Fialy bylo z velké části odcizeno a není doposud obnoveno.
Autor je z rodiny Zemanů z Tatobit a stojí na podstavci datovaném z roku 1772 s reliéfem sv. Isidora, jehož kult se šířil na Jičínsku ve 20. letech 18. století
Pod Rakovem, vpravo od silnice k Batínu, vystupuje v bývalých bažinatých loukách nízký kopeček. Zdá se, že ho nestvořila příroda, ale že byl uměle nasypán. Jedná se skutečně o bývalou tvrz Okrouhlý, ve kterém až do husitských válek sídlili místní vladykové. Druhé, mladší panské sídlo bývalo severně od silnice k Leštině, nedaleko současného vodojemu.